Primární úpravou pro danou problematiku je zákon o odpadech, který stanovuje, že každá fyzická nebo právnická osoba oprávněná k podnikání je tzv. původcem odpadu. Tyto osoby jsou povinny dodržovat zákonem stanovené povinnosti při nakládání s odpadem v případě, že v rámci své činnosti nějaký vyprodukují. Není rozhodné, zda se jedná o větší obchodní společnost nebo pouze o drobného živnostníka (např. obchodníci, kadeřnice, provozovatelé restaurací).
Základní zákonná pravidla jsou shodná pro všechny, pro některé původce však mohou platit i jiná, zvláštní a náročnější opatření. Jejich demonstrativní výčet bychom našli v § 16 předmětného zákona, přičemž mezi ně bezpochyby patří předcházení vzniku odpadu, omezování jeho množství, zabezpečení jej před zcizením či únikem, zařazování odpadu podle druhů a kategorií stanovených Katalogem odpadů, shromažďování, třídění či jeho odstraňování.
Jaké jsou možnosti likvidace odpadu?
Každý podnikatel by si měl především zajistit likvidaci odpadu. V úvahu přichází dvě možná řešení – buď se připojí k systému odpadového hospodářství, které je nastaveno v dané obci, a to na základě písemné smlouvy, anebo si zajistí externě vlastního dodavatele odpadové služby, který je k tomu způsobilý. Co se týče první varianty, znamená to pro podnikatele možnost využívat svozové služby v příslušné obci, která zajišťuje vyvezení popelnic se směsným odpadem. Dále také lze odpad podobný odpadu komunálnímu (plast, sklo, papír apod.) odkládat do příslušných kontejnerů sloužících k jeho třídění. Pokud by ovšem neměl uzavřenou písemnou smlouvu s obcí o zapojení se do systému a i přesto by využíval těchto nádob pro třídění, hrozila by mu pokuta až do výše 300.000,- Kč. Tato sankce platí i pro případ, kdy by neměl odstraňování odpadů zajištěno žádným z uvedených způsobů.
U odpadu, který není komunálním (lze zjistit z Katalogu opadů), je nutné si obstarat službu oprávněné osoby k jeho nakládání, neboť obecní systém k tomu není způsobilý.
Původci odpadu jsou povinni vyprodukovaný odpad odstraňovat v souladu se zákonnými ustanoveními, jinak by jim mohly hrozit poměrně přísné a vysoké pokuty, jejichž výše může být vyčíslena až v řádu milionů. Dohled nad dodržováním těchto zákonem uložených povinností vykonávají některé orgány státní správy, a to zejména Česká inspekce životního prostředí, krajský úřad či úřad obecní.
A jak je to s těmi poplatky?
Výše poplatku za provozování systému odpadů je stanovována obcí obecně závaznou vyhláškou. Sazby jsou regulované a odvíjí se od skutečných nákladů vynaložených na tuto službu. Z tohoto důvodu jsou poplatky v různém finančním rozpětí podle konkrétní obce. Písemná smlouva uzavíraná mezi podnikatelem a obcí by měla obsahovat výši sjednané ceny za službu. V případě vlastního výběru dodavatele odpadových služeb jsou ceny stanoveny každým z nich individuálně a záleží tak na domluvě s touto oprávněnou osobou. Odvíjí se zpravidla od četnosti vyvážení popelnice, kontejnerů či podobných nádob a jejich velikostí. Nestačí tedy, aby podnikatel uhradil pouze poplatek v obci jako fyzická osoba s trvalým bydlištěm, ale je nutné, aby jej zaplatil i za svoji podnikatelskou činnost, kterou provozuje.
